Historie a princip bioplynových stanic

V bioplynové stanici zpracujete plodiny a živočišné zbytky a ona vám z bioplynu vyrobí elektrickou energii a teplo. Stabilně, po celý rok. V současnosti jich u nás funguje 110, do tří let by podle Agrární komory mohl jejich počet vzrůst téměř trojnásobně. Ročně by pak tyto stanice spotřebovaly plodiny ze 77 500 hektarů půdy.

Agrární komora odhaduje, že plodiny, které neslouží k výrobě potravin ani krmiv pro zvířata, v současné době zabírají 680 tisíc hektarů půdy. To je zhruba devětkrát více, než by měla za tři roky dosáhnout plocha využitá pro pěstování plodin vhodných ke zpracování v bioplynových stanicích.

Zemědělci možnost nového využití orné půdy vítají. Protože v Česku stále klesají stavy hospodářských zvířat, mají problém s využitím ploch, na nichž se pěstovaly krmné plodiny. Následné příjmy za energie navíc řadě zemědělců pomáhají přežít propad cen u mléka, obilí a další produkce.

Podle šéfa Agrární komory Jana Veleby bioplynové stanice dávají na rozdíl od slunečních a větrných elektráren stabilní výkon po celý rok. Jejich většímu rozšíření pomůže, pokud se vytvoří podmínky pro napojení bioplynu na plynovod. Přínosem by také byla podpora pro výrobu tepla, nejen pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak je tomu nyní.

Hlavní surovinou pro zemědělské bioplynové stanice je kombinace kukuřice a kejdy. Naopak komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně.

Bioplynová stanice (BPS) v praxi.

Bioplynová stanice je v podstatě zařízení, ve kterém se díky procesu řízené fermentace přemění mokrá biomasa na bioplyn.

Zpracovávat se v ní dají nejen tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat, ale i siláž. Výsledkem produkce bioplynových stanic je nejen elektrická energie dodávaná do sítě. Jako "vedlejší" produkt vzniká i teplo využitelné například pro vytápění rodinných domků, ohřev vody, sušárny zemědělských produktů apod. Bioplynové stanice u nás zažívají velký rozmach a ročně jich nyní vznikají desítky. Přesto bývá jejich výstavba i provoz stále ještě spojena s velkými emocemi těch, v jejichž okolí se taková výstavba plánuje. Je tomu tak pravděpodobně proto, že široká veřejnost toho o nich ví většinou jen tolik, "že se v nich zpracovává kejda, a ta přece smrdí". Pravda je to tak napůl, vstupními surovinami bioplynové stanice mohou být – tedy zpracovávanou biomasou – travní a kukuřičná siláž, chlévská mrva a dokonce i pivovarské mláto, prasečí a kachní hnůj atd.

Jen pro představu. Bioplynová stanice o výkonu 500 kW, vyrobí ročně tolik elektrické energie, kolik spotřebuje celá tisícovka domácností s průměrnou spotřebou 4 000 kWh/rok.