Skleníkový efekt

Skleníkový efekt je pro naši planetu velmi důležitým jevem, protože je jedním ze základních procesů, který udržuje na Zemi poměrně stálé teplotní podmínky nutné pro život na naší planetě. Pokud by tento jev nefungoval, průměrná teplota na Zemi by dosahovala –19 0C a rozdíly mezi denními a nočními teplotami by přesahovaly 50 0C. Skleníkový efekt je tedy přirozený a životu na Zemi prospěšný jev.

Ve své podstatě se jedná o mechanizmus, jenž umožňuje průnik, zadržování, ale také výdej slunečního záření přes atmosféru. Sluneční energie, která prochází vrstvami atmosféry bez větších překážek, dopadá na zemský povrch a zahřívá jej. Tímto se mění forma slunečního krátkovlnného záření na záření tepelné – infračervené, které má dlouhou vlnovou délku. Toto infračervené záření je uvolňováno ze zemského povrchu, avšak skrz atmosféru uniká do vesmíru jen omezeně proto, že skleníkové plyny vyskytující se v atmosféře vytváří clonu, která je pro tepelné záření jen částečně propustná, zatímco světelné záření propouští beze zbytku. Mezi skleníkové plyny, které se na tomto jevu podílejí nejvíce, patří především vodní páry, oxid uhličitý, methan, oxid dusný a ozón, přičemž vodní páry způsobují asi 60 % zemského přirozeného skleníkového efektu. Nicméně vliv vodních par sílí podle místní koncentrace, směsi s jinými plyny.

Je třeba říci, že v posledních desetiletích roste koncentrace skleníkových plynů velmi vysokým tempem, a to hlavně vlivem nešetrné lidské činnosti. Z tohoto důvodu došlo k zesílení intenzity skleníkového efektu, což má za následek nejen postupné zvyšování průměrných teplot na Zemi, ale také ovlivňování srážek a výšky hladiny moří. Uvedené faktory mohou následně vyvolat velké změny v určitých oblastech.

zpátky na průvodce